Počasí nám poslední dobou na tuto akci moc nepřeje. Vždy není okolo sedmé hodiny nic moc, a tak se lidem asi moc ven nechce, zvlášť, když nám vždy tak na hodinku sprchne. Ale pak se to pokaždé protrhá a už neprší, ale lidi to samozřejmě odradí. Tak tomu bylo i letos.

Po začátku akce v 19:30 nám trošku mrholilo. V osm hodin, kdy se má zapalovat hranice už poměrně slušně pršelo, tak jsme se zapálením nechtěli otálet, ale v osm hodin zrovna dorazili návštěvníci s čarodějnicemi, a tak se zapálení protáhlo na čtvrt na devět, kdy už opravdu vydatně pršelo.

No nic, tak alespoň děti uvidí hořet naši 250cm vysokou hranici, opečou si jeden špekáček a jde se domů. Ale asi po hodně déšť ustal a až do půlnoci už nezapršelo. Dost lidí nám však uteklo do svých vyhřátých domovů. Kdo by se divil, ale i přesto se nám tu zase ta stovka zájemců vystřídala a dětem déšť naštěstí v radosti z dnešního večera nebránil. Večer tak pokračoval v počtu asi padesáti návštěvníků.

Samozřejmě jsme si opět u menšího ohýnku, kde si opékáme špekáčky, zazpívali s Vláďovou kytarou a Dušan Rychlý st. nás občerstvil ve svém malém občerstvovacím návěsu – pití, brambůrky, tatranky a nějaký ten “panáček“ pro zahřátí.

Až do půlnoci vydrželo u obou ohýnků celkem osm statečných – 4 Kislerovi, 2 Novotnovi starší, Dušan st. a Vláďa. Pobalili, poklidili a vydali se domů.